Neviditelná výstava

Ve čtvrtek 4. dubna jsme vyrazili společně s 9. třídou do Prahy na Neviditelnou výstavu a do Muzea smyslů. Rozdělili jsme se do dvou skupin. Já, David a moje kamarádky jsme šli jako první. Přišli jsme ke vchodu a seznámili jsme se s pravidly a s tím, co nás čeká. Dostali jsme průvodkyni Míšu. Když jsme vešli, tak se nás Míša zeptala, jestli s tím má někdo problém. V duchu jsem si říkala mám jít ven a vykašlat se na to? Nakonec jsem si řekla, že to zkusím. První místnost byla malá předsíň a potom kuchyň s obývákem a další místnosti.
Pořád do mě někdo narážel a sahal na mě, ale s tím se dalo počítat. Říkala jsem si, kdy už to konečně skončí. Nejdříve to pro mě bylo velmi těžké, ale po chvíli jsem si na tu nekonečnou tmu zvykla.
Došli jsme do místnosti, kde byly rozmístěné sochy. Měli jsme za úkol si je ohmatat a poznat, co to je. Bylo to úžasné, bavilo mě to. Poslední místnost nejspíš byla zahrada, kde protékal malý potůček. Potom už byl definitivní konec.
Jsem ráda, že jsem tu možnost mohla mít. Moc jsem si to tam užila. Byl to neskutečný zážitek. Určitě si zkuste být na jednu hodinu „slepý“. Obdivuji lidi, kteří nevidí nebo mají nějaký problém se zrakem. Nevím, jestli bych si dokázala představit takhle žít. Nejspíše ne.

Kačka Kederová, 8. třída

Úvodní fotografie je z Muzea smyslů, které navštívila druhá třída.

Napsat komentář